Dilma a Serra jdou do druhého kola, Marina překvapuje
Navzdory předvolebním průzkumům, předvídajícím vítězství následovnice současného prezidenta Luly, Dilmy Rouseff ze Strany práce (PT), již v prvním kole, se k velkému překvapení všech žádné hladké převzetí žezla nekonalo. Oproti očekávaným 51% volebních hlasů skončila Dilma s pouhými 47%.
Důvodem je nečekaný volební úspěch charismatické vůdkyně Strany zelených (PV), Mariny Silvy. Marina se z předpokládaných 13% vyšplhala na 19% – tedy nemalý úspěch političky, která na si počátku své kandidatury pričítala podporu pouhých 3% hlasů.
Hlavní oponent Dilmy, sociální demokrat José Serra (PSDB), skončil s 33% oproti odhadovaným 32%. Zde se tedy žádné překvapení nekonalo – Serra však díky Marině postupuje do druhého kola.
Předvolební skandály, snaha o potlačení svobodného tisku a polemické potraty
Na horším volebním výsledku favorizované Dilmy se beze sporu odrazila série předvolebních skandálů vládní strany PT (demise výkonné státní tajemnice Erenice Guerra po odhalení korupční aféry se zadávaním státních zakázek, do které byl zapleten její syn). Klíčový byl též Dilmin postoj k náboženství (Dilma je svým založením marxistka) a s ním spojené v katolické Brazílii citlivé otázky, jako jsou potraty. Jelikož se od nich Dilma včas nedistancovala, ztratila hlasy silně věřících, a to na úkor Mariny. Díl viny měla též Lulova/Dilmina prohlášení o kontrole svobodných médií, které jsou jejich ‚opozicí‘.
Zklamaný Lula
Dosavadní prezident Lula, který jsou podporou Dilminy předvolební kampaně vytvořil absolutní precedent v 21-leté historii svobodných přímých voleb v Brazílii, nemohl být výsledkem prvního kola nezklamán. Ve svém oficiálním prohlášení ale označil výsledek za úspěch, a okamžitě zahájil se svou stranou jednání o dalším strategickém postupu. Ve hře je totiž mnohé. Jednak Dilma představuje kontinuitu Lulova 8-letého vládnutí, jednak se spekuluje o možnosti, že se Lula bude chtít po 4 letech do prezidentského křesla vrátit. Být prezidentem v době, kdy bude Brazílie hostovat olympijské hry (2016) a kdy bude ekonomikou rozjetou na ještě větší obrátky, je příliš lákavé.
Marina vítězná
Tím, kdo má nyní v rukou obrovskou moc a kdo rozhodne o budoucím prezidentovi, je Marina Silva. Marina je brazilská self-made woman, žena, která se z velice chudých poměrů (naučila se číst a psát v 16 letech a odstartovala svůj profesní život jako domácí posluhovačka) vypracovala na senátorku a posléze na ministryni životního prostředí. To vše v rámci vládní strany PT. Stranu zelených přijala za svou až v roce 2009, a v roce 2010 za ni kandidovala na prezidentku.
Nyní se napjatě čeká, koho Marina v druhém kole volební kampaně podpoří. Sama Marina se zatím nepřiklonila k nikomu a prohlašuje, že se musí poradit se svojí stranou – dává si přitom na rozmyšlenou až 15 dní. Spekuluje se i o možnosti, že Marina zůstane neutrální. Druhé kolo voleb proběhne 31. října.
Jak Dilma, tak José Serra, se už začali o Marininu přízeň ucházet. “Respektuji Marininu stranickou politiku a věřím, že máme více shodností, než rozdílů”, vyjádřila se Dilma.
José Serrovi se díky Marině podařilo postoupit do druhého kola, a v případě její podpory existuje možnost jeho vítězství – nakolik reálná, to se ještě uvidí. “Platforma pro naše vzájemné přiblížení existuje, a upřímně doufám, že se tomu tak stane”, prohlásil Serra.
Marinina vlna euforie
Političtí komentátoři v brazilské televizi Rede Globo přirovnali senzační úspěch Mariny k roku 1989, kdy současný prezident Luiz Inácio Lula da Silva vyvolal svou ‚odlišností‘ obrovskou vlnu nadšení, prohrál však proti Fernandovi Collorovi de Mello, později neslavně proslulému svojí korupční aférou vedoucí k impeachmentu.
Lula nepolevil a zkoušel to dále neúspěšně v letech 1994 a 1998, až nakonec zvítězil ve druhém kole v roce 2002 a byl následně znovu zvolen 4 roky poté. Lze jen spekulovat o tom, zda se může Marina stát novou ‘hvězdou Brazílie’, charismatickou vůdkyni kormidlující Brazílii 21. stoletím ve znamení nejen pokroku, ale i dodržování demokratických hodnot a důrazem na životní prostředí. A s čistým štítem.
‘Stejní’ kandidáti
Vraťme se ale do roku 2010. Oběma kandidátům do druhého kola je vyčítáno, že nejsou ve svých volebních kampaních příliš odlišní. Jak Dilma, tak Serra slibují mj. udržení ekonomického růstu, zlepšení školství, snižování sociálních rozdílů, redukci nezaměstnanosti. Oba mají též společnou jakousi ‘neslanost-nemastnost’- na rozdíl od jiskřivé Mariny nemá ani Dilma, ani Serra charisma. Dilma se přitom až doteď vezla na charismatu prezidenta Luly, který ji celou kampaní doprovázel a bezprecedentně přímo podporoval.
Serra ‘nudný’
Serra je ostříleným politikem, který má za sebou celou řadu politických postů, včetně guvernéra státu Sao Paulo, ministra zdravotnictví či starosty města Sao Paula. Na prezidentský post kandiduje již podruhé – poprvé tak učinil v roce 2002, kdy byl poražen současným prezidentem Lulou. V rámci prezidentské kampaně nijak nezazářil, a nepodařilo se mu prolomit svou image ‘nudného’ a ‘nepřístupného’, ačkoli se například nechal nazývat familiárním ‘Ze’ (namísto José). V jeho prospěch hrají korupční skandály a další nekalé praktiky PT (včetně násilného proniknutí do osobních dat dcery José Serry na finanční správě, pravděpodobně zinscenovaných PT). Nyní je na Serrovi, nakolik se mu podaří Brazilce v druhém kole přesvědčit. Nebo ještě lépe, zdali jej podpoří Marina Silva.
Nejlepší na konec: fenomén Tiricica
Nejednoznačný výsledek prezidentské volby v prvním kole dokazuje, že poslední předvolební skandály vládní strany PT brazilskou společnost zmobilizovaly. A také to, že jsou Brazilci unaveni z polarizovanosti politické scény, rozdělené mezi PT a PSDB.
Proto také došlo v prvním kole k takovým jevům, jako je zvolení (rekordními téměř 1,4 miliony hlasů) Francisca Everarda Oliveiry Silvy, vystupujícího pod ‚uměleckým jménem‘ Tiririca, poslancem do federálního shromáždění.
Komik Tiririca (za Republikánskou stranu) ve svém předvolebním klipu voliče nalákal na ‘hlášky’ typu “Že nevíte, co dělá poslanec federálního shromáždění? Já také ne, ale pokud mě zvolíte, tak vám to řeknu!” nebo “Horší už to nebude”, což po skandálech PT těsně před volbami modifikoval na “Ještě horší to být může”. Nad skutečnou realizací Tiriricovy kariéry ve federálním shromáždění však visí otazník, neboť se v současné chvíli přezkoumává, zda je, či není analfabet. V kladném případě je s jeho politickou kariérou konec.
Může to být horší?
Brazílie napjatě očekává rozhodnutí Mariny Silvy, ke kterému z kandidátů do druhého kola se přikloní. Doufejme, že situace na brazilské politické scéně již skutečně horší nebude. A též, že o Marině ještě uslyšíme – za 4 roky.
| Tiririca, nový poslanec federálního shromáždění Brazilie: “Horší už to nebude” |